Zpátky do školy

pipipipipipipipiprááááásk....vozvalo se prvního žáří. Chudák mobil, chtěl mě vzbudit, a místo vřelýho poděkování sem mu tak napůl ještě ze spaní uštědřil pořádnou ránu. Těžce sem se vykopal z postele, dal si sprchu, a vyrazil do školy. Od toho dne uběhly 2 tejdny, a pomalu zabíhám do každodenního stereotypu v podobě školní výuky. Né, že by mi to vadilo, ve škole se docela bavim, ale nějak sem zase poslední dobou nevyspalej.
V pátek 18.9. mi začly taneční... "Dobvý dem, fem Paweh Ungh", ozvalo se z reproduktorů v rozích sálu, a do místnosti vkráčel krokem lehkym, s hrudníkem vypnutym, pochybnej čtyřokej vlasáč. Cosi 2 hodiny blekotal, a kupodivu se mu podařilo mě a dalších asi 100 lidí naučit něco, co podle vlastní matky nikdy nepoužiju ( ee...Mazurka? ) ... Po dvouhodinovym cupitání v kvádru něco píplo ... "Dwekui vám wa povolnoft, podekuyte damam, dopvovodte je..." víc sem neslyšel, vyběhnul sem do šatny, a pryč z budovy s hlavou plnou překroků a jinýho maglajzu. Byli sme domluvení s několika lidma ze třídy, že pudem někam do klubu. Banda už si od 7 ožírala tlamy, a já lehce po 10 dorazil mezi pár lehce motajících se stvoření, blekotajících vo něčem jako bags bany ... aha, to byl klub - Hany-Bany, typoval bych tak pro horních 10 000 + 20% mafiánskýho podsvětí... Drahý auta před vchodem do takový malý minibudky. Po schodech dolu, a namakaný gorily mi projížděj kapsy. Ještě že nejsem skaut, a nemam nožík... Malej, nenápadnej vlasatej týpek s brejličkama po mě chtěl vstupný, výměnou za razítko. A už sme vevnitř. Muzika dost nahlas, zatim nikdo netancoval, ale vypadalo to, že to nebude špatný. Obsluha na baru si řekla 50 za malýho pilsnera, s úsměvem poděkovala a popřála mi hezkej večer, a já se odebral k našemu stolu. Večer pokračoval, holky se odhodlávaly k tanci koktejlama, Steffi utrácel prachy k 18tinám, což vzhledem k cenám nebyl problém, Paulí tahal jednu za druhou (nakonec jako všichni, krom mě:)), a mě pomalu chytal tancovací rapl. To je stav, kdy pak nevidim, jen něco dělám, ani nevim co, a jak :D Lidi začli tancovat a konečně i my se vydali na plac. Holky tam měly chvilku nějaký italský nápadníky, takže Steffi ušetřil asi tak 500 za drinky, ale nakonec měli smůlu, nedaly jim :D Jak sme se tak protancovávali nocí, objevil se i frajer s kamerou, a po několikátym zopakování otázky, co tu jakože natáčí, ze sebe vydojil, že výměnu manželek. To by vysvětlovalo jeho podivnou zálibu točit pořád jednoho tlustýho týpka s podivnym výrazem na tváři a nejspíš jeho, podobně podivnou ženskou. Byli tam celej večer, takže je dost dobře možný, že se muj xicht objeví na TV Noha. :) Kolem 3. ráno sme se z klubu vytratili, a o hodně peněz lehčí, o promočený trička těžší, sme vyprovodily holky, který šly ještě chlastat do jakýhosi pajzlu za čtvrťákama. Nerovnou trasou přes KFC na IPáku sme naběhli do nočního autobusu směr muj byt. Steffi obtěžkanej touhou po ženách a taky několiká málo promilema uplně brutálně v autobuse usnul, a pár lidí si ho dokonce fotilo. Paulí se na chvilku připojil s nevýraznym pohledem jedno voko velký, druhý malý, ale pak se probral, a smál se spolu ostatníma Steffiho slípštajlu.
Po příchodu domu se ještě chvilku kecalo, a pak šlo spát se závěrem, že se to fakt povedlo. Doufám, že ste se u tohohle čtení bavili aspoň z části tak, jako já ;)