Jsem malíř a moje plátno je tvý tělo.
Jseš hodně krásná, ale něco by to chtělo.
Namaluju úsměv na tvý tváři, ať temnou nocí září,
To je to, co to chtělo.
Jseš krásná, až se mi z toho potí čelo.
Ale jsem malíř, a moje plátno je tvý tělo.
Odlož si šaty, chci si tě prohlídnout...
Dívám se na tebe, prohlížím si tě kousek po kousku.
Zářící oči, úsměv, plný rty, krásný tělo...co by to...ještě chtělo?
Jseš skoro dokonalá, už jen jedna věc ti chybí...
...já vedle tebe... Tvůj Libíí
sobota, července 11, 2009
Malíř
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
